• Vláda vyhlásila (usnesením č. 69/2020 Sb. v souladu s čl. 5 a 6 zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky) pro území České republiky nouzový stav z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru. Nouzový stav byl vyhlášen od 12. března 2020 na dobu 30 dnů a následně byl nouzový stav prodloužen do 30. dubna 2020 a posléze do 17. května 2020.
• Podle § 5 krizového zákona je vláda během nouzového stavu oprávněna omezit některá práva a podle § 6 zákona je oprávněna činit další krizová opatření. Hlavními okruhy opatření jsou zákaz maloobchodního prodeje a služeb, v některých případech i uzavření provozů a výrobních závodů. Zejména došlo k uzavření hranic a veškerých obchodů s výjimkou prodejen potravin, hygienického a drogistického zboží, lékáren a výdejen zdravotnických prostředků apod.
• Vládní a ministerská opatření mají a budou mít rozsáhlé ekonomické a hospodářské důsledky. Jejich zavedení pro řadu podnikatelů bude znamenat úplný či částečný výpadek tržeb, vynaložení marných nákladů, neplnění zakázek dodavateli, nedostatek peněžních prostředků pro provoz, neschopnost splácet bankovní úvěry a další níže uvedené škody.
•  Jako hlavní druhy škody, kterou lze po státu uplatnit, lze jmenovat tzv. skutečnou škodu a ušlý zisk, příp. újmu na zdraví. Za skutečnou škodu lze považovat např.:            
  • zbytečně vynaložené prostředky na nájmy a některé služby či další náklady na uzavřené provozovny,
  • náhradu za zboží, které se zkazilo či se jinak stalo neupotřebitelným

    Za ušlý zisk např.:

  • ušlé tržby v důsledku uzavřených provozoven, zábavních center, hotelů, restaurací či v důsledku uzavření hranic.
• V § 36 odst. 1 zákon stanoví, že stát je povinen nahradit škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními. Odpovědnosti za škodu se stát může zprostit pouze tehdy, pokud prokáže, že poškozený si způsobil škodu sám.

• Ustanovení § 35 a 36 krizového zákona stanoví právo na náhradu škody. To přesto, že opatření vlády mohou být v některých případech pochopitelná v nastalé situaci, avšak zákon zohledňuje, že opatření způsobily či způsobují řadě podnikatelů a hospodářských subjektů citelné újmy.

• Vláda se přes svá veřejná prohlášení snažila náhradu škody vyloučit tím, že by obešla § 36 krizového zákona a využila pro omezující opatření jiný právní předpis, který náhradu škody neupravuje.

  Ministerstvo zdravotnictví podle § 80 odst. 1 písm. g) zákona o veřejném zdraví sice může nařídit mimořádná opatření při epidemii, nicméně podle rozsudku Městského soudu v Praze z 23. 4. 2020, sp. zn. 14 A 41/2020, tím však nesmí nahrazovat opatření vlády podle krizového zákona.

• Došlo tedy ke zrušení některých ministerských nařízení. Tím se současně – a lze říci naprosto protichůdně proti představě vlády - otevřela nová a další cesta uplatnění nároku na náhradu škody, a to podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem.

• Škoda, kterou lze uplatnit, musí být v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními. Na poškozeném je podle práva důkazní břemeno, ohledně výše vzniklé škody i příčinné souvislosti mezi nouzovými opatřeními a vznikem škody. V tomto zcela doporučujeme právní pomoc při vymezení a odůvodnění vzniklých škod – nekvalifikované či jinak neúplné uplatnění škody může způsobit, že k její náhradě nedojde již proto, že byla špatně odůvodněna nebo nedostatečně podložena; v tomto ohledu např. zajišťujeme znalecké posudky.

• Ve sporu o náhradu škody z hlediska ušlého zisku bude např. významné, jaký byl očekávaný průběh věcí, ke kterému z důvodu škodní události – tj. zásahu vlády formou krizového opatření – nedošlo. Podstatné budou např. minulé výdělky/zisky, nebo také smlouvy, které měl podnikatel uzavřeny, přičemž ke splnění smlouvy, a tedy k naplnění podmínky pro výdělek, již nedošlo.

• Vláda zatím nevytvořila žádný koncepční a komplexní mechanismus/schéma, podle kterého by se vyplácela náhrada škody. Vláda dokonce prohlašuje, že stát neodpovídá za žádné škody. Současně však přijímá paušální kompenzační opatření, která jsou pro mnohé jen symbolická. Uvedená opatření částečně popírají smysl, resp. pojetí odpovědnosti za škodu dle krizového zákona, který paušální limit neupravuje a vychází z práva na plnou náhradu škody. Krizový zákon je vyšší právní síly než vládní či ministerská opatření. Zatím je pouze ve stádiích úvah zvláštní zákon, který by při vyřizování žádostí o náhradu škody zapříčiněné „nouzovými opatřeními“ reagoval na to, že část škod byla kompenzována programy COVID I, COVID II, Antivirus  nebo kompenzačním bonusem. Na druhou stranu nelze nevidět, že takovýto právní předpis nemůže působit zpětně v neprospěch poškozených.

• Jak shora řečeno, odpovědnost státu za škody způsobené “nouzovými opatřeními” dle krizového zákona je velmi striktní, nevyžaduje zavinění státu ani protiprávnost “nouzového opatření” a je konstruována jako odpovědnost objektivní s určitou možností liberace (pokud si poškozený škodu způsobil sám). Zákon byl historicky konstruován v reakci na lokální situace (typicky povodně), nikoli pandemii, a lze tedy očekávat, že Nejvyšší soud ČR zaujme k žádostem o náhradu škody výkladové stanovisko.

• Aktuálně je tak třeba postupovat cestou individuálního uplatnění nároku u příslušného orgánu státní správy a případně i navazující soukromoprávní žalobou k soudu. Zásadně pak stát ponese i úroky z prodlení a také náklady řízení, pokud  oprávněně uplatněné nároky dobrovolně neuspokojí.

Nárok na náhradu škody podle krizového zákona musí být uplatněn nejpozději do 6 měsíců od dne, kdy se poškozený o škodě dozvěděl.

V případě jakýchkoliv dotazů souvisejících s otázkami práva na náhrady od státu vzniklé v důsledku krizových opatření se nás neváhejte obrátit.

Mgr. Vít Hrnčiřík, LL.M., Ph.D., partner AK Equity Legal, vit.hrncirik@equitylegal.cz

Mgr. Kryštof Kobeda, partner AK Equity Legal, krystof.kobeda@equitylegal.cz

Newsletter advokátní kanceláře Equity Legal s.r.o. informuje obecně o legislativě, judikatuře a právních problémech. Informace mají pouze informativní povahu a nepředstavují úplný přehled ani právní radu dopadající na individuální případy. V případě zájmu o analýzu či výklad ohledně aplikace práva na Váš právní případ jsme Vám k dispozici na kontaktech uvedených v newsletteru či webu www.equitylegal.cz.

Specializace kanceláře Equity Legal:

• Obranný a bezpečnostní průmysl
• Soudní a arbitrážní řízení
• Fúze a akvizice
• Informační technologie a duševní vlastnictví
• Ochrana osobnosti a soutěžní právo
• Obchodní, občanské a trestní právo
• Pracovní a daňové právo
• Nemovitosti a reality
• Veřejné zakázky a dotace